Úterní deštivé ráno, poslední říjnový den vyrazili sedmáci do Mikulčic u Hodonína. V dějepisu se totiž zrovna učili o Velké Moravě, takže spojili příjemné s užitečným a vypravili se za poznáním.
Sraz jsme měli u školy, ale místo do šaten jsme zamířili do přistaveného autobusu. Když nemusí člověk do školy, těší se kamkoli. I naši sedmáci se těšili, paní učitelka jim totiž dopředu povyprávěla, co je čeká…
Na místě byli žáci v každé třídě rozděleni na čtyři skupiny – Slovany, Franky, Vikingy a kočovníky. Tyto čtyři skupiny proti sobě v rámci programu Není voják jako voják „bojovaly“ nejen na bázi vědomostí, ale i fyzicky – stříleli z luku. Obě třídy také navštívily expozici nálezů na území právě mikulčického hradiště.
Bohužel nás opravdu zradilo počasí.. Přetahování lanem jsme kvůli dešti museli zrušit úplně, na lukostřelbu a na rozhlednu jsme šli v pláštěnkách, tradiční focení u pomníku Konstantina a Metoděje bylo odpískáno a původně naplánovaná vycházka k nově otevřenému mostu na Slovensko také vzala za své…
Ale nic nám nemohlo zkazit náladu, expozice i program byly moc fajn. Pozitivní emoce posílil i otevřený bufet, kde jsme si skoro všichni objednali panini nebo jiné zapékané dobroty… A co neměli v bufetu, spolehlivě doplnily automaty na nápoje nebo sladkosti.
Sečteno, podtrženo: navzdory počasí jsme si dopoledne v Mikulčicích opravdu užili a už se těšíme na další exkurzi v rámci vyučování dějepisu.
P.S. Velká pochvala žákům obou sedmých tříd od paní učitelky Zabloudilové a Lukáčové za opravdu vzorné chování.
Soňa Zabloudilová