Kroužky

Keramický kroužek - Jana Bujnová

Na chodbě byla přestávka, a tak nebylo ani poznat, jestli v dílnách vůbec někdo je. Teprve když jsem vzal za kliku a otevřel dveře, zjistil jsem, že keramický kroužek je v plném proudu. Pracovní šum (skutečně jen šum), ruce od hlíny, zaujetí prací - to jsem vnímal, když jsem chodil mezi stoly a fotil. Nakonec jsem se tedy Jany Bujnové i začal ptát:

Mohla bys představit svůj kroužek?

Je to kroužek modelování a chodí sem kolem dvaceti dětí.

Jak dlouho?

Tady tato třída už třetí rok.

A předtím?

Předtím? Jak dlouho ho vedu? Ten kroužek mám pět let.

A kdy se ti líbil nejvíc?

No asi teď v poslední době, protože toto jsou děcka, které jsem si vedla vlastně od začátku, takže už se v tom asi nejvíc vyznají. Akorát by bylo lepší, kdyby jich tady bylo míň. Je jich tady dost a hůř se s nimi pak dělá.
Loni jsem je měla rozdělené tak, že se střídali po čtrnácti dnech, protože jich tady taky bylo kolem dvaceti. A to se mně teda taky neosvědčilo, protože ti, co měli minulý týden, pak zapomněli, do toho zas bylo nějaké volno nebo něco, takže mně to nevycházelo...
Prostě je nás tady hodně a není ta práce taková, jak bych to chtěla já. Že bych si s nimi sedla, protože jak vidíš, to se nedá.

Kolik bys jich chtěla? Takový ideální počet?

Ideální by tak bylo kolem těch deseti. Deset, jedenáct. To si myslím, že je tak ideální, kdy si sedneme všichni dohromady a děláme. Když jsme začínali, mohla jsem sedět s nimi. Já jsem dělala, oni se mě ptali a já jsem potom dělala zároveň s nimi.
Tady už nás je hodně.

Vaše nejhezčí výrobky?

No, nejhezčí výrobky... Mně se celkem líbí všechny výrobky, protože to děti neotiskují, dělají to samy. Nejsou to takové ty formičkové nebo ty plastické výrobky, takže každý výrobek, který udělají, je ojedinělý.

Jak končí vaše výrobky?

Zatím jsme je uplatnili jako medaile a ceny na gymnastiku. Jinak si děcka odkupují výrobky, nejradši by si je odkoupily všechny...
No a teď je chystáme na Den otevřených dveří.

Odkupují? Za kolik?

Kolem těch dvaceti korun za kus, protože to je s glazováním, dvakrát pálení. Peníze pak dáváme do školy a kupuje se za ně zase hlína a glazura.

Kolik platí žáci za návštěvu kroužku?

Desetikačku. A pak když chtějí koupit výrobky. A oni by si vesměs ty výrobky chtěli odkupovat, takže teď mám třeba problémy s tím, aby mně je tady vůbec nechávali.

Kdy a jak tě napadlo s tímto kroužkem začít?

No, já už jsem to dělávala dřív na škole, mě to bavilo. Pak jsem se k tomu dostala vlastně tak, že byly potřeba medaile, takže jsme začínali pomalu těmi medailemi. To jsem si je ještě vozila na vypalování jinam. Když tehdy ty medaile uspěly, koupila se pec, takže teď to je úplně ideální.
Akorát mně vadí občas nepořádek, který tady zůstává po některých třídách.

Co bys ještě chtěla dodat?

Co já vím... Že by se mně líbilo to, kdyby třeba i ti z vyšších ročníků dělali sami ze sebe a nepoužívalo se to otiskování. Na to já jsem úplně vysazená a myslím si, že když už děti něco dělají, tak ať to jde z nich.
Hlína se nikdy nezničí. To je materiál, který se dá použít zas, tak je škoda, když obtisknou něco, co někdo předtím vyryl. To si myslím, že je úplně zbytečná práce. A hlavně práce někoho jiného, řekla bych já. Tady sice máme jeden námět, ale každý to dělá jinak.

Pro starší žáky bys tento kroužek nechtěla vést?

To by asi nevycházelo časově. Tam potřebuješ aspoň tu hodinu a půl. Jeden rok to vycházelo jen na hodinu a to mě ta práce vůbec nebavila, protože jsme to museli nechávat rozdělané. Dávali jsme to do pytlů, ale i když se to dalo do pytlů, to ti stejně zaschne. Toto je úplně o něčem jiném.

Hrnčířský kruh bys tady chtěla?

(...smích...) Já jsem se na něm nenaučila pracovat...

Já taky ne...

Myslím si, že to je dost velká investice a opravdu už by u toho musel být někdo, kdo je zručný. A taky by to bylo o tom, že by u kruhu sedělo jenom jedno děcko, kterému by ses musel věnovat.

A než by se to naučili...

Přesně tak.

 

Ještě chvíli jsem jen tak pokukoval, ale už se začalo uklízet a já jsem raději šel, abych nakonec taky ještě nedostal do ruky smeták :-))

--- středa 10. března 2004, 11:30 - 13:00 v dílnách ---