Vstup do fotogalerie

Možná ani netušíte, že je to více než rok, co v Drnholci vznikl klub seniorů. Pravidelně se scházíme, abychom se věnovali různým činnostem, ale mnohdy jen tak posedíme a čekáme nové tváře z řad seniorů, kteří nechtějí být osamoceni. Uvítáme nové a nové členy, jejich nápady a inspirace pro další práci. K nejzdařilejší akci patří bezesporu dílny na velikonoční neděli. Dílny navštívily nejenom děti, ale i dospělí, kteří s velkým zaujetím zdobili perníčky, dělali kraslice a pletli žíly. Abychom alespoň trochu kráčeli s dobou, pustili jsme se s chutí ke zdolávání prvních kroků na počítači. Kurz je za námi, spoustu věcí jsme se naučili a nyní můžeme využívat oba počítače v klubu.

Ne vždy se nám vše podařilo. Bleší trh, který pro nepochopení občanů – možná špatnou propagací z naší strany, nevyzněl tak, jak bychom si představovali. Také nás zasáhla smutná událost, protože jeden z nejaktivnějších členů nás náhle opustil. Pan Jan Zemčík nám stále chybí, přicházel s radostí, s veselou myslí a písničkami. Při každé příležitosti vzpomínáme. I na veřejnosti se naši členové více zapojují do aktivit a akcí obce (oslava Dne matek, dětský krojový ples, veřejná zasedání Úřadu městyse Drnholec).

Zajímavé bylo setkání se spisovatelkou Věrou Fojtovou v MLK. Mnozí z nás ani netušili, že v nedalekých Novosedlích žije spisovatelka, která čerpá inspiraci pro své knihy z našeho regionu.

Odebíráme také časopis Doba seniorů, kde nalézáme řadu zajímavých informací z celostátní organizace Rada seniorů a také stránky věnované zábavě. Tak jako všichni občané i my se těšíme na krojované hody, babské hody, vinobraní a další akce v obci. Naší snahou bude se těchto akcí aktivně zúčastnit. Důchodci, přijďte mezi nás, neseďte sami doma a svými nápady zpestřete naši činnost.

  Za aktivní důchod Milena Langeová

Vstup do fotogalerie

Ve čtvrtek 28. 6., den před rozdáváním vysvědčení žáci 1. až 3. třídy vyrazili k rozhledně U Křížku. Třeťáci vyšli jako první a pro ostatní žáky připravili hru „šipkovanou“. Téměř všichni byli nadšeni z naší nové rozhledny.

  Hedvika Škrabalová


Vstup do fotogalerie

Proslov Elišky Wernerové, 9. třída:

Vážení učitelé, milí rodiče, milí hosté, dovolte mi srdečně Vás přivítat na slavnostním zakončení tohoto školního roku.

Když se podívám do předních řad, nevidím žádné malé děti, sedí zde již téměř dospělí lidé. Vzpomínáte si ale na první třídu? Vzorně ostrouhané pastelky, dokonale vybavené pouzdro, všechny učebnice a sešity úhledně obalené, ale hlavně zvědavé obličejíčky. Z těch jste mohli bez problémů vyčíst upřímný zájem a touhu naučit se něco nového. Ale postupem času se perfektně ostrouhané pastelky začaly ztrácet a s nimi i prvotní odhodlání a zapálení. Některým se 5 let na „národce" táhlo nepředstavitelně dlouho, jiným to zase uteklo až moc rychle. Každopádně jsme se chtě/nechtě dostali mezi ty „velké˝ – na druhý stupeň. Tady už u některých skončilo veškeré snažení, jiní se stále ještě pokoušeli zůstat nad vodou, úplně to nezabalit. Ale jako všechny, i nás postihla puberta a s ní k nám nenápadně přicupitaly první lásky, pevná přátelství, ale i nepřátelství. Dokud jsme byli pořád ještě dvě třídy, dalo se to snést, teda myslím. Ale tento rok nastala obrovská změna. Stala se z nás jedna velká, hlučná, neposlušná devítka. Těžko bychom asi našli učitele, který by se k nám těšil. A pastelky? Tak to ani náhodou. Při troše štěstí jsem vyštrachali z batohu nějakou dopisující propisku. Nejspíš si sami dokážete představit, jak to s námi vypadalo po studijní stránce.

Ale my už jsme na úplném konci. Na konci, který otevírá bránu novému začátku. Každý teď půjdeme svou cestou. Ocitneme se v neznámém prostředí, v novém kolektivu. Proto se snažme, aby byla ta čistě bílá vizitka, se kterou nastoupíme, popsána jen tím dobrým.

Těch let, které jsme tu prožili není zrovna málo, proto na ně vzpomínejme co nejlíp. Odejít ze školy s tím, že jsme zde tvrdli devět let by bylo smutné. Vždyť jsme si to taky celkem užili, ne?

Celému pedagogickému sboru a Vám, třídním učitelům děkujeme za pevné nervy a za vše, co jste se do nás snažili vložit. Zároveň se omlouváme za šediny a vrásky, které jsme vám vědomě, ale i nevědomě způsobili. Za to vše Vám patří velké uznání.

Jménem všech letošních absolventů bych Vám ráda poděkovala a popřála hodně úspěchů.

Eliška Wernerová, 9. třída

Vstup do fotogalerie

Učivo dobráno, známky uzavřeny, učebnice vráceny, prázdniny za dveřmi, nejvyšší čas na školní výlet.

A tak jako úplně poslední v tomto školním roce vydala se 4. A na svůj první vícedenní výlet, dva dny strávené v kolektivu, bez rodičů, to je důvod k radosti a těšení. A snad se dá říct, že se očekávání splnila.

Cílem ranní cesty autobusem a vlakem bylo malé městečko Křižanov, lépe řečeno Rekreační středisko DRAK nedaleko něj. Krásná příroda, louky, obrovské stromy, dosti omšelé, ale čisté a v rámci finančních možností udržované chatky, chutná strava, zajištěný celodenní pitný režim a to nejlepší – outdoorový program, široká nabídka zajímavě stráveného času.

Takže si všichni vyzkoušeli spoustu úplně nových činností, mnohdy museli překonat strach, úzkost, ale o to víc se potom radovali ze zvládnutí úkolu a z dosaženého úspěchu.

Bumper Ball, lukostřelba, nízké lanové aktivity a Bungee Running, kdo z Vás si tyto sporty vyzkoušel? Čtvrťáci ano. Většinou se k sobě navzájem všichni chovali přátelsky, pomáhali si, fandili si, perfektní vztah je mezi děvčaty, mezi některými chlapci to trochu skřípalo, v jednu chvíli už už šly na řadu pěsti místo argumentů, ale nakonec vše dobře dopadlo. Ono je to dost těžké prosadit se mezi vrstevníky a získat určitou pozici. Takový je život, nikdy není nic ideální.

Myslím si, že na tento výlet budeme vzpomínat všichni jenom v dobrém, počasí nám přálo, déšť nás vyhnal od táboráku ve chvíli, kdy špekáčky zmizely v našich útrobách a dozněla poslední písnička. Usínání bylo tradičně dlouhé, jeden jde pít, další čůrat, to mluví on, já ne…. Ale nakonec spali všichni. Ráno už zase odpočinutí hráli fotbal, stavěli přehradu na břehu rybníka, …

Všechno jednou končí, takže i my jsme odpoledne zamávali našemu táboru a vydali se domů, na stýskání po rodičích nebyl čas, ale určitě se všichni domů těšili. Nejšťastnější v okamžiku předání živých a zdravých dětí rodičům byly samozřejmě učitelky – bývalá třídní Jana Juřenová (občas před fotoaparátem) a nynější třídní Jitka Radkovičová (vždy za fotoaparátem).

A teď už můžeme přemýšlet. Kam vyrazíme příští rok.

 Jitka Radkovičová

Vstup do fotogalerie

Ve středu 27. 6. se jako každým rokem žáci prvního stupně zúčastnili Drnholeckého trojboje. Všem žákům patří poděkování, protože všichni soutěžili - ve šplhu, v běhu na 60 metrů a ve skoku dalekém. Většina soutěžících byla se svým sportovním výsledkem spokojená a nikdo si nic nedělal z toho, že zrovna nestál „na bedně“.

Hedvika Škrabalová

Vstup do fotogalerie

Ve čtvrtek 28. června proběhl další tradiční sportovní závod – Drnholecký trojboj. Atleti bojovali v běhu na 60 m, skoku dalekém a šplhu ve 4 kategoriích. Ty nejlepší vidíte „na bedně“ na fotkách. Vyvrcholením bylo vyhlášení Sportovce roku. Žáci, kteří se účastnili školních, ale i okresních i oblastních závodů, byli za svá umístění bodováni a dnes podle součtu vyhodnoceni. Absolutním vítězem s počtem bodů 1395 se stal Nadim Abassy ze 7.A třídy.

Blahopřejeme všem sportovcům k jejich umístění, i těm, kteří se hýbou jen tak pro radost, a tím i pro zdraví (i když si to možná teď ještě neuvědomují). Pochvalu zaslouží všichni závodníci, kteří na trojboji bojovali opravdu s maximálním nasazením. Všem přejeme, ať jsou sportu věrni i o prázdninách, a těšíme se na nové výkony v příštím školním roce. A hezkou dovolenou!

Katka Smíšková

Vstup do fotogalerie

Žáci 4.A nacvičovali v posledních hodinách angličtiny příběh Stone soup. Nebylo to pro některé jednoduché naučit se anglický text zpaměti, nakonec to však většina zvládla. Příběh předváděli ostatním třídám na 1. stupni. Roli herců nejlépe zvládli Lenka Růžičková, Zdeněk Janda, Tereza Mrenicová a Samuel Barták. U všech účinkujících by to chtělo přidat na hlase. Hold – všechny začátky jsou těžké.

  Kateřina Smíšková

Vstup do fotogalerie

V rámci předmětu Práce v domácnosti se rozhodly holky něco připravit k jídlu – dle vlastního výběru. Ve skupinkách smažily palačinky, pekly sušenky, připravily pohár a chlebíčky s česnekovou pomazánkou. Vše pěkně nazdobily – také nabídly učitelům. A chutnalo! Pak nutný úklid, ale i ten zvládly. Prostě šikulky! A co kluci? Prostě nic. Asi spoléhají na maminky a budoucí manželky.

  Kateřina Smíšková

Vstup do fotogalerie

V pátek 22.6. nás navštívili předškoláci se slečnou učitelkou Sandrou, aby strávili celý den ve škole. Hned ráno po zazvonění jsme našim mladším kamarádům ukázali tělocvičnu a utkali jsme se společně ve šplhu po tyči. Všichni jsme se navzájem povzbuzovali a dopadlo to na výbornou. Další dvě hodiny pracovaly děti na skupinové práci „U rybníku“. Dle úkolů měli nakreslit rybník a dolepit černobílé obrázky rostlin a živočichů za pomoci sebekontroly. Vedoucí skupin práci rozdělili tak, aby zapojili i předškolní kamarády. Ve třídách se vykreslovalo, vystřihávalo, lepilo. Práce šla dětem od ruky a byla radost je pozorovat. Poslední hodinu budoucí prvňáčci přepisovali text tiskacími písmeny a prvňáci museli věty opsat psacími. V závěru hodiny žáci první třídy ukázali budoucím prvňákům, jak se za rok naučili číst.

Po vyučování jsme odvedli kamarády do jídelny, kde se naobědvali a šli do družiny. Tím den ve škole zdaleka nekončil. V 17.00 jsme se všichni společně sešli před školou se spacáky a pruty na opékání. Některé maminky odcházely i se slzičkou v oku, nevěřily, že děti vydrží přes noc. Jejich ratolesti neměli chvíli času si vzpomenout, co dělá maminka nebo tatínek. Společně se Sandrou jsme nachystaly soutěže, úkoly a hry tak, aby se nenudili. Nechyběl správný táborák s vuřtem. Nejvíc jsme se všichni zasmáli nad hledáním Romea a Jůlie v podání paní učitelky Sandry a mě. Večer tak rychle uběhl. Ve 22.30 byla příprava na večerku a za půl hodiny na to večerka. Těm, kterým se nedařilo usnou, pustily jsme pohádku O pejskovi a kočičce. Poslední spáč usnul v jednu hodinu ráno a první čúrání přišlo už o půl druhé. První spáči si brebentili už v pět ráno. Ale vydrželi až do půl sedmé, kdy se většina dětí probouzela. Následovala rozcvička, balení a v devět odcházel poslední účastník nocování.

Touto cestou bychom obě chtěly poděkovat hlavně rodičům za důvěru a svěření dětí na celý den. Dětem pak za skvěle strávené dopoledne, odpoledne, večer i noc. Paní učitelce Sandře Heinischové za celoroční spolupráci předškoláky s první třídou. Všem přejeme krásné prázdniny. Kamarádi, těšíme se na vás.

  Broňa Šimčíková

Vstup do fotogalerie

V pondělí 25.6. se konal závěrečný výlet naší třídy za poznáním sousední obce našich spolužáků – obce Jevišovky. Tak jak pořádným výletníkům celé dopoledne pršelo, pláštěnka byla naším velkým kamarádem. Cestou lesem jsme si zopakovali znalosti o zvěři, rostlinách a stromech. V Jevišovce nás vřele uvítala paní starostka Božena Bošiaková. Ukázala nám knihovnu, zasedací místnost, kde jsme si prohlédli výstavu fotografií o obci. Po prohlídce mateřské školy jsme si jako správní výletníci šli koupit do místního obchůdku nějaký ten mls, abychom se v nevlídném počasí posilnili na obchůzku obce po našich kamarádech. Cestou zpět už nám nepršelo a my jsme si zpívali do kroku. Tak nám cesta rychle utekla. Ano, prvňáci šli obě cesty pěšky. Za to jim patří veliká pochvala. I když nám počasí nepřálo, výlet jsme zvládli a máme na co vzpomínat. Dětem děkuji za príma výlet.

Bronislava Šimčíková

Vstup do fotogalerie

V pátek 22.6.2012 se vypravilo několik žáků – šachistů – z naší školy do Mikulova. Mikulovské gymnázium v rámci festivalu nás pozvalo na přátelské soutěžení v šachu. Kromě šachového turnaje se žáci mohli podívat i na další aktivity studentů gymnázia – shlédli jsme divadelní představení, turnaj v kopané, výtvarné prezentace, podívali se do posilovny. Dětem se návštěva gymnázia moc líbila.

  Hedvika Škrabalová

Vstup do fotogalerie

V něděli 17. 6. 2012 se Jarabáček zúčastnil osmého ročníku Dětských krojovaných hodečků v Dolních Dunajovicích. Zde je pár fotek ze společné vrtěné a pásma Moravské besedy.

  Hana Vlková

Vstup do fotogalerie

V pátek se 14 žáků 7.A třídy vydalo na přírodovědnou exkurzi Rozkvetlou Pálavou pořádanou CEV Pálava. Prošli jsme NPR Děvín z Klentnice do Pavlova. V cíli, pod hradem Děvičky, žáci vyplnili pracovní list. Tuto činnost jim trochu komplikovali mravenci lesní, kteří zrovna v těch místech měli svou "dálnici". Na památku dostali žáci brožury o rostlinách a živočiších vyskytujících se na Pálavě.  Viděli jsme toho hodně a snad jsme si i něco zapamatovali:-).

Hana Vlková

Vstup do fotogalerie

V pátek 15.6. jsme měly rozlučák s kytarou. Sešly jsme se u školy. Paní učitelka Mrenicová nám autem vzala všechny věci. Některé holky už čekaly na sklepě. Když jsme došly na sklep, začaly jsme stavět stany. Venda ho měla strašně velký, ale nějak jsme to složily. Po složení stanů jsme opékaly špekáčky, zpívaly a hrály na kytary.

Až se dost setmělo, tak jsme šly s Vendou nachystat stezku odvahy. Terka se nejvíc těšila, ale když měla jít na řadu, tak se bála. Všichni to nakonec zvládli. Dokonce šly i pu. Mrenicová a teta Pavla.

Potom jsme ještě chvilku seděly u táboráku a pak jsme šly spát. Většina holek už spala, ale já, Venda a Pája jsme usnuly až o čtvrt na dvě (v sobotu). V 8 ráno jsme vstávaly a uklízely stany. Potom jsme se rozešly domů. Rozlučák s kytarou se nám strašně líbil.

Lucka Šulanová, 7. třída

Já chci holkám poděkovat za jejich píli a snahu v kroužku. Doufám, že budou pokračovat dál. Vendě a Lucce díky za pěkně připravený program pro ostatní.

  Zuzana Mrenicová

Vstup do fotogalerie

V pondělí ráno v 6,45 nastoupilo 22 suchozemců na vlak do Znojma, aby pak pokračovali autobusem do Vranova nad Dyjí. Čekal je pobyt v neznámé pustině, o které se vědělo, že leží v lese a asi 400m od vranovské pláže. Po rozchodu v obou městech se některým účastníkům výletu smrskla portmonka na polovinu, přestože byli předtím upozorněni, že budou potřebovat většinu peněz na potraviny. Bágly nesli na zádech jen budoucí námořníci - kluci. Suchozemkyně nesly jen příruční baťůžky, neboť jejich velké batohy byly na místo přemístěny objednanou námořní službou. Po dvouhodinovém pochodu jsme dorazili na místo, jež se nacházelo v hlubokém lese, tiché a téměř opuštěné. Bylo obydleno jen panem správcem. Čekalo na nás 6 sympaticky vzhlížejících chatek, které byly vybaveny vším komfortem, včetně kuchyně, sprchy a WC.

Po ubytování bylo první starostí všech frekventantů naplnit prázdné žaludky. Téma tohoto výletu byl pokus o přežití pěti dnů pomocí vlastních přinesených zásob, spojený s výcvikem ovládání kajaku a malého kolesového parníku na vlastní pohon (šlapadla). Jen co si všichni uvařili a poté spořádali špagety a zbytky jídla od maminek, vyrazili jsme na pláž, kde proběhla první instruktáž ovládání vodních plavidel. Večer pak přehazovaná, stolní tenis a skákání na trampolíně. Pak studený déšť zahání děti do chatek, kde si všechny připravují první a těsně před večerkou i druhou večeři. Druhý den ráno se musí pro zásoby do Štítar, bo někteří měli v batohu místo menáže (jídla) repráky, značkové cvičební soupravy a šatičky. Taky nové tenisky a pláštěnky a někteří i gumové holínky a notebooky. Po nákupu potravin opět příprava jídla a pak nástup na míčové hry a na stolní tenis. Přestože každý den několik hodin propršelo, podařilo se nám kromě míčových her, soutěže v piškvorkách a hraní v klubovně také absolvovat výcvik na lodích na hladině Vranovské přehrady. Při ovládání obou plavidel se všichni postupně vystřídali, takže mohli obdržet osvědčení. A tak se v pátek z Vranova do svých suchozemských domovů vracelo dvaadvacet spokojených námořníků a námořnic s ještě mokrým plaveckým průkazem.

Dalibor Bárta

Vstup do fotogalerie

Ve čtvrtek 21. června se vypravila 7.A v doprovodu paní učitelky Zabloudilové a Palíkové na dějepisnou exkurzi do historického města Znojma. Na programu byla návštěva podzemí a posléze procházka k rotundě sv. Kateřiny, ke gotickému kostelu sv. Mikuláše, prohlídka renesančního centra Znojma a barokního kostela. Žáci dostali do dvojic pracovní listy, do kterých měli doplnit informace k podzemí a ke každému ze zmíněných stavebních slohů, které jsme letos probírali v dějepise. Celá exkurze byla nachystána zajímavě a určitě by proběhla v příjemném duchu, nebýt opravdu velmi nevychovaných sedmáků. Celou 50minutovou prohlídku podzemí jsme je napřeskáčku s paní průvodkyní musely napomínat, aby se nebavili a dávali pozor. Přitom paní průvodkyně pojala prohlídku jako povídku, prošpikovanou velkou spoustou zajímavých informací. Opravdu jsem se za ně styděla. Také při prohlídce města při každé zastávce nebyli schopni všichni chvilku mlčet, neustále někdo mluvil se mnou. O chování ve vlaku nemluvě. Ano, prochází pubertou, ale ne všechno se dá svést na pubertu, základy slušného chování – ke kterému patří i to, že když mluví dospělý, tak oni mlčí – si přece nesou z domova.

Soňa Zabloudilová

Vstup do fotogalerie

V pátek 15. června se již podruhé uskutečnila beseda pro žáky devátého ročníku. V rámci novodobých dějin na konci deváté třídy probírají i válečné konflikty v Evropě a ve světě a následné mise spojeneckých vojsk.

Letošní ročník besedy byl zaměřen na Afghánistán. Besedovat přijeli bratři Huškové – David a Jiří. Pan David Hušek s námi besedoval loni – byl dobrovolně nasazeným členem mírových vojsk KFOR v bývalé Jugoslávii, v Kosovu. Jeho bratr Jiří je profesionální voják, před nedávnem se vrátil z nasazení ISAF v afghánském Lógaru. Přivezl spoustu fotek, videí, předmětů z Afghánistánu, vyprávěl velmi zajímavě o životě obyčejných lidí v této nehostinné zemi, plné hor, prachu a malého množství vody a základních životních potravin.

Bohužel bylo na celou besedu velmi málo času – pouze hodinu. Pan Jiří Hušek by vyprávěl celé hodiny a nutno podotknout, že ho deváťáci velmi pozorně poslouchali.

Děkujeme za velmi přínosné a poutavé vyprávění, během kterého si mnozí z nás uvědomili, co všechno doma máme a čeho si mnohokrát vůbec nevážíme.

Soňa Zabloudilová

Vstup do fotogalerie

Naše třída 6.B se vypravila na školní výlet do Velkých Karlovic. Jeli jsme vlakem, cesta byla zdlouhavá, ale zvládli jsme to.

Ubytovali jsme se v hotelu Galik, kde ubytování, okolní příroda a jídlo byly dobré.

Byli jsme na túře, kde jsme ušli 3 km a také se podívat na Ladův pramen.

Další den jsme opět nezaháleli a tentokrát vyrazili do stáje Valencio. Navečer jsme si společně opekli špekáčky.

Nastal poslední den a s ním přichází sbalování věcí a příprava na návrat domů. Ještě před odjezdem jsme zašli do dílny na výrobu šindelů. I toto místo mě velmi zaujalo.

Náš první společný výlet se opravdu vydařil a doufám, že takových skvělých výletů bude ještě více a zažijeme mnoho dalších zážitků.

Martin Novosad

Vstup do fotogalerie

Šesťáci se vydali i přes nepřízeň počasí na třídenní výlet do Pasohlávek. Před ubytováním jsme chtěli provádět venku nějaké sportovní aktivity, což se kvůli dešti nedalo, a tak jsme byli rádi, že nás ve škole přijala paní učitelka Bártová. Prohlédli jsme si krásnou školu a školku, děti se vyřádily v tělocvičně. Po poledni jsme vyšli pěšky na Mušov – na bowling, což se všem líbilo, pak do bazénu s termální vodou. Ve čtvrtek jsme vyrazili do Mikulova do jeskyně Turold, a po rozchodu po městě na Kozí hrádek. V kempu jsme plnili tzv. ZOOlympiádu, navečer nás zahnala dovnitř bouřka. Po dva večery jsme se sešli v jídelně na duševní aktivity – bingo a jiné na téma konflikt, možná řešení. Ve volnu daly děti přednost sportování. V pátek po úklidu jsme ještě dokončili disciplíny ZOOlympiády, pak si děti hrály na krásném dětském hřišti, výlet jsme ukončili v místní cukrárně, kde jsme utratili zbytek peněz. A domů pěšky po hrázi, to už v pořádném vedru. Všichni jsme se vrátili zdraví a v pořádku, což je hlavní. Děkujeme mamince paní Konečné, která s námi byla jako doprovod a pomohla nám.

Kateřina Smíšková

Na výletě se mi líbil bowling. Byla tam sranda a soupeřili jsme chatka proti chatce.

Ondra P.

Nejvíc se mi líbil bowling a koupání.

Sabina

Nejvíc se mi líbil bowling a Turold se mi nelíbil.

Hana

Nejvíc se mi líbil bowling a jeskyně Turold.

Kája

Nejvíc se mi líbil bowling a nelíbilo se mi, že jsme šli do Drnholce pěšky.

Ondra Š.

Nejvíc se mi líbil bowling a rozchod v Mikulově.

Klára

Nejvíc se mi líbil bowling a koupání.

Nela

Na výletě se mi líbilo, že jsem si poprvé zahrála bowling.

Julka

Výlet se povedl. Nejvíc se mi líbilo všechno.

Markéta

Konečně jsem si odpočinula od bráchy a byla jsem s kámoškama.

Pavla

Vstup do fotogalerie

V pátek 15. června k nám do knihovny zavítala ilustrátorka Vendula Pucharová, kterou Drnholečtí znají pod jejím rodným příjmením Kramářová.

Od rána se v knihovně dveře netrhly. Na její zajímavé povídání se přišli podívat jak žáci ZŠ, tak i veřejnost. Paní ilustrátorka nás seznámila s knihami Pohádky z kouzelné zahrady a Bambalanda a Štruntalanda, které ilustrovala. Děti se mimo jiné dozvěděly o tom, jak to bylo s knihami odpradávna. Jak se psaly, tiskly, jak se do nich kreslilo... Poučila nás i o situaci dnes.

Nejčastějšími dotazy dětí bylo jak dlouho jí trvá jeden obrázek a co by chtěla dělat, až bude velká . Dospělé pak zajímala především její současná tvorba, její studijní úspěchy (Vendulka totiž dokončuje vysokou uměleckou školu v programu bakalářském) a úspěchy na poli uměleckém.

Spokojenost byla na obou stranách a paní Pucharová nám přislíbila, že přijede znovu v září tohoto roku spolu se svým kamarádem spisovatelem. Zájem byl totiž, alespoň z řad žáků a učitelů, tak obrovský, že se nenechala dlouho přemlouvat.

Už teď se těšíme na jejich návštěvu!

Martina Bejdáková

Vstup do fotogalerie

Ve středu 6. června jsme vyjeli na výlet do Křižanova. Sešli jsme se v Drnholci na zastávce a odtud jsme jeli přes Brod nad Dyjí do Brna a z Brna nám po chvíli jel autobus do Křižanova. Cesta byla dlouhá, ale všichni jsme se těšili, takže nám to moc nevadilo.

Když jsme dojeli do Křižanova na náměstí, čekaly nás 2 km do letního tábora RS Drak. Pan správce nám ukázal chatky, dali jsme si tam batohy, šli jsme si pro povlečení a povlíkli jsme si postele. Kluci měli svoji chatku a holky taky. Pak jsme šli na oběd, byly těstoviny s vepřovým masem. Po obědě na nás čekala první aktivita – nízká lana. Naši instruktoři Magda a Honza byli moc hodní. Vyrobili jsme si jmenovky, rozcvičili jsme se a pak už jsme se přesunuli do malého lesíka, kde na nás čekala lana. Dalo nám to dost zabrat, ale zvládli jsme to. Byli jsme rozděleni do skupinek a vždycky jeden šel po laně a ostatní u něho stáli a jistili ho. Po první aktivitě jsme měli volno a nehráli jsme celou dobu nic jiného než vybíjenou.

O půl sedmé nás paní učitelky zavolaly a šli jsme na večeři – kynuté knedlíky s povidlím, to jsme se pěkně nadlábli! O půl osmé na nás čekalo překvapení – jelikož aquazorbing nebyl, protože bylo v rybníku málo vody, tak nám instruktoři nabídli jinou aktivitu – bungeerunning. Tak tohle bylo nejvíc namáhavé, ale bylo to moc fajn. Lano od bungeejumpingu jsme měli zaháknuté za horolezecký postroj v pase, druhý konec lana byl uvázaný za strom a naším úkolem bylo překonat sílu lana a dojít co nejdál. Nejúspěšnější lezkyní byla Bára Pražáková, dala deset bodů! Tak jsme se nadřeli, že jsme nevěděli, jestli nás táhne strom nebo to gumové lano. Při této aktivitě začalo poprchat, ale my jsme pokračovali dál.

Přišel čas na spaní. Moc se nám spát nechtělo, šli jsme všichni do jídelny, kde jsme se mohli „dojíst“ chlebem od snídaně, zahráli si pingpong a ve 22:00 šli zpátky do chatek, ve 23:00 byla večerka.

Ráno jsem vyklidili pokoje, svlékli postele, odnesli povlečení do chaty č. 7 a batohy jsme si přenesli do klubovny. V 8:30 už na nás čekala snídaně formou švédského stolu – tam jsme se nejvíc najedli! Každý si mohl vybrat, na co měl chuť. Po snídani jsme šli na poslední, třetí aktivitu – bumperball neboli sumo-zápasy, který nás všechny hrozně bavil, u této poslední aktivity jsme se hrozně zasmáli. Instruktoři udělali z lana arénu a ve dvojicích jsme zápasili, kdo koho vytlačí z arény. Ještě před zápasem měl každý dvě minuty na rozcvičení. Opět nejúspěšnější byla Bára Pražáková.

Po této aktivitě na nás čekal oběd – kuřecí řízek s bramborem. Po obědě jsem si šli všichni povinně lehnout do klubovny na koberec, abychom si po vydatném obědě odpočinuli, ale nikomu se moc ležet nechtělo. O půl druhé nás paní učitelky zavolaly a šli jsme hrát hru McDonald a Nesmysly.

O půl třetí jsem vzali batohy a vydali se na cestu domů. Z Křižanova do Brna autobusem, v Brně asi hodinu rozchod a pak zase autobusem do Brodu nad Dyjí. Tam už na nás čekali rodiče a odvezli si nás domů.

Tenhle výlet byl nejlepší!

 Bára Grimmová, Ondra Ludvík, Míša Šedivá - všichni 5. třída

...tolik postřehy dětí... teď pár postřehů z mé strany:

- perfektně sehraný kolektiv, který se umí navzájem podpořit a vyhecovat k maximálním výkonům, zároveň si nezávidí úspěch a dovedou si pogratulovat

- ještě jsem nezažila třídu, které by „ke štěstí“ stačil balon na vybišku, tu hráli opravdu každou volnou chvíli a opravdu všichni!, byli k neutahání

- děkuji paní učitelce Renátě Stašové za bezva „sparing-partnertsví“ během celého výletu

- počasí se umoudřilo, pršelo akorát ve středu večer a v noci, což nám až tak nevadilo, aspoň se nám dobře spalo

- výlet byl parádní, všichni jsme si ho opravdu užili a už se těšíme na další :-)

 Soňa Zabloudilová

Vstup do fotogalerie

Ve čtvrtek 7. 6. 2012 jely obě šestky na netradiční exkurzi do Regionálního muzea v Mikulově.

Jednalo se o projektovou výuku „Tajemství římské mince“ v nádherné expozici „Římané a Germáni v kraji pod Pálavou“ ve sklepení mikulovského zámku. Tajemné šero a bodově nasvícené exponáty naprosto přirozeně vyvolaly atmosféru dávných věků. Děti se do ní zaujatě ponořily spolu s úkoly v pracovních sešitech. O to větší úlek a překvapení vyvolal hlasitý řev „Germáni!“, se kterým se do expozice vřítil urostlý, po zuby ozbrojený důstojník římské pěchoty. Prvotní šok nahradila řada zajímavých informací ze života legionáře.

Ale to nebylo vše, to nejlepší následovalo v jednom ze sálů zámku, kde děti prošly zrychleným vojenským výcvikem a absolvovaly líté vyřazovací šermířské souboje. Jste zvědavi kdo vyhrál a byl povýšen do důstojnického stavu? Byla to Pavla Seveldová, od této chvíle přezývaná Xena. Druhé místo vybojoval Marek Ritter, hodný svého jména.

Do muzea děkujeme a slibujeme, že přijedeme zase!

  pro Drbník Ladislav Krivjanský

Vstup do fotogalerie

Zatímco po celé Moravě pršelo jen se lilo, nám v Meziříčku pořádně zapršelo jen dvakrát, a tak jsme na výletě zvládli všechny činnosti, na které se sedmáci těšili. Pravda, žactvo si stěžovalo na počasí, podmáčené louky, zastaralé a neútulné chatky, stravu, nabručeného pana správce atd. Vcelku ale všichni hodnotili na závěr výlet jako výborný, a to díky nadupanému programu.

Stihli jsme samozřejmě i jiné věci než jen paintball nebo lanové centrum a většina akcí (nebo snad všechny akce?) nás bavila. A když říkám nás, nemyslím jen instruktory Rosťu a Janu nebo mě a Vaška, ale nás všechny.

Leckteré hry vypadaly na začátku jednoduše a primitivně, ale v závěru šlo o to umět se navzájem podržet (například na zmenšující se lodi), společně něco dokázat (projít někudy poslepu, rozdělat oheň) a tu a tam někde vyhrát. A u většiny her bylo dost nervů i smíchu.

A nejhezčí chvilka? Z mého pohledu tichý konec táboráku s Vaškovými písničkami. Nádherně jsem smrděl kouřem, ruce jsem měl od smoly i od sazí, pusu upatlanou od špekáčku, kytara ve Vaškových rukou nádherně ožila, uhlíky jemně žhnuly a vydávaly poslední teplo a skoro všichni dokázali sedět a jen koukat do ohně a naslouchat... Aspoň chvilku.

  Tomáš Procházka

Vstup do fotogalerie

Kde jsme byli? Byli jsme na hradě Veveří. Jeli jsme tam v úterý. Jeli jsme autobusem, pak parníkem. Nejvíc se mi líbilo žonglování a pohádka, úplně nejvíc kovář. Nelíbilo se mi, že začalo pršet.

  Natálka Komínková, 2.A

V úterý jsme jeli na hrad Veveří. Jeli jsme do Brna, přestoupili jsme na parník a ten nás dovezl na hrad Veveří. Vyráběla jsem tam svíčky. Měli jsme i prohlídku hradu. Prý tam straší bílá paní. Když ji někdo vzbudí, tak mu zmenší boty. Nakonec byla pohádka o Bajajovi.

  Gabča Luknarová, 2.A

Nejvíc se mi líbila prohlídka hradu. Paní průvodkyně nás naučila básničku: Hrad Veveří má devět věží, kdo nevěří, ať tam běží.

Taky jsme si mohli vyzkoušet různé věci. Líbilo se mi žonglování a divadlo. Dělali jsme svíčku a tisk na látku.

  Matěj Třasák, 2.A

V úterý 5.6.2012 jsme jeli na výlet na hrad Veveří. Jeli jsme autobusem do Brna Bystrc. Tam jsme v přístavišti přestoupili na parník, který nás dopravil k hradu. Na hradě jsme se rozdělili, paní učitelka nám dala červené lístky ke stánku s tiskem na látku a knot na výrobu svíčky. Mohli jsme si vyzkoušet práci kováře, zastřílet si z luku, házet noži a sekyrkami, vyzkoušet si rytířskou zbroj, malovat na keramiku, zkusit žonglovat.

 

Zase jsme se sešli a šli jsme na prohlídku hradu. Po prohlídce jsme se vrátili zpátky na nádvoří na pohádku O Bajajovi. Mohli jsme si koupit spoustu zajímavých věcí, velký výběr byl v občerstvení. Celý den se nám líbil.

  Tomáš Foltán, Dominik Sulz, 3.A

Výlet na hrad Veveří Dne 5.6.2012 jsme se vydali na hrad Veveří. Nejdříve jsme jeli autobusem do Brna – Bystrce. Tam jsme přestoupili na parník a pluli na hrad Veveří. Tam na nás čekal program pro děti, kde jsme si mohli něco vyrobit a koupit. Potom jsme se odebrali na prohlídku hradu a paní průvodkyně nás provedla hradem.

 

Později začalo pršet, někdo se v dešti díval na představení Bajaja a někteří seděli v bufetu a pili horkou čokoládu. Ke konci programu jsme jeli parníkem zpět a z parníku jsme přestoupili na autobus, kterým jsme jeli do Drnholce. Výlet se nám líbil.

  Iveta Grossová, Adéla Dědíková, 3.A

 

Vstup do fotogalerie

Ve čtvrtek jela 4.A na exkurzi do Milovic, která se jmenovala Bobří stezka. Sraz jsme měli v sedm hodin u školy. S paní učitelkou Vlkovou jsme nastoupili do autobusu, kterým jsme dojeli do Mikulova. Tam jsme šli na zastávku a nasedli jsme se dvěma lektorkami do autobusu, který nás zavezl do Milovic k lužnímu lesu. Tam nám paní lektorka ukázala mapu a na ní byl lužní les velký a jak je teď malý. Vysvětlila nám, že je tak malý, protože ho zničil člověk. Sešli jsme níž a rozdělili jsme se do skupin. Dostali jsme klíče, podle kterých jsme určovali stromy. Další úkol nás čekal na mostu. Tady jsme dostali síťky a měli jsme z řeky lovit vodní živočichy. Když jsme jich měli dost, tak jsme si řekli jejich jména. Ulovili jsme potápníka, šneka a mnoho dalších živočichů. Šli jsme dál a zastavili pod stromem a paní lektorka nám poslala přední a zadní nohy, zub a ocas bobra, nohu orla mořského, kormorána a kachny a povídali jsme si o nich. Došli jsme ke Křivému jezeru a tam jsme se dozvěděli něco o kormoránech. Viděli jsme tam srnku a budku pro netopýry, kam se jich vejde asi padesát. Potom jsme se vrátili na začátek a hráli jsme závěrečnou hru. Rozdělili jsme se do stejných skupin, vylosovali jsme si obrázky a skládali jsme k nim věty. Za chvíli dojel autobus a odvezl nás do Mikulova a tam jsme měli rozchod. Domů jsme se vrátili plní zážitků. Exkurze se nám moc líbila.


  Zdeněk Janda a Jakub Křivánek, 4. A

Vstup do fotogalerie

V úterý se utkala 2 družstva 1. stupně v pálkované. Bylo poznat, že páťáci se hře věnují o rok déle, čtvrťáci se s hrou teprve seznámili. 5.A po právu zvítězila, měla lepší především přihrávky a chytání míčku v poli. 4.A byla zase lepší na pálce – více se lim dařilo úspěšně odpálit míček. Obě desetičlenná družstva si dobře zahrála, více si upevnila pravidla a někteří také zásady sportovního chování. Určitě budou všichni pracovat na zlepšení, aby to příští rok mohli soupeřům tzv. natřít.

 Kateřina Smíšková

Vstup do fotogalerie

V pátek na Den dětí 1.6.2012 proběhlo u včeliček v místní knihovně "Pasování prvňáčků na čtenáře". Některé děti přišly do knihovny poprvé. V pohádkové knihovně na děti již netrpělivě čekal pan král Jaroslav a paní knihovnice, která dětem připravila úkoly. Pan král kontroloval, zda se nepodvádí a zda všechny úkoly byly splněny. Po splnění úkolů přišlo k samotnému pasovaní, kdy pan král mečem poklepal na rameno a popřál dětem hezké okamžiky nad knihou. Každý prvňáček si odnesl z knihovny domů krásný zážitek, pamětní list a záložku. Pevně věřím, že si dětičky najdou opět cestu do knihovny za pěknou knihou.

 Bronislava Šimčíková

 

Copyright © 2003 - 2018 ZŠ a MŠ Drnholec | Webmaster yago | Powered by Joomla!
Download Joomla Templates

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.