Vstup do fotogalerie

V sobotu jsme jeli do Dinoparku. Sraz byl u školy o půl osmé. Přesně v osm jsme jeli autobusem. Cesta autobusem byla dlouhá, a proto jsme si dali svačinku a popovídali jsme si. Dojeli jsme a šli jsme se podívat do ZOO na zvířátka. Nejvíc se nám líbily kočky, které měly svůj obývák. Pak jsme jeli vláčkem k velké bráně, která se před námi otevřela, a uviděli jsme obrovského dinosaura. Šli jsme lesem a zastavili jsme se u dinosaura, někteří jsme si na něj vylezli a vyfotili jsme se. Potom jsme vlezli do vajíček a udělali jsme si společnou fotku. V Dinoparku jsme viděli 3D film o dinosaurech. Po filmu jsme si šli koupit něco dobrého na zub a potom jsme jeli vláčkem zpátky do ZOO, kde na nás čekal náš autobus. Hrozně se nám to líbilo a počasí se nám vydařilo.

 Sarah Abassy

Jeli jsme do Dinopartku a tam jsme viděli dinosauury. Do dinoparku jsme dojeli vláčkem. V kině jsme dostali na oči brýle. Nejvíc se mi líbilo v kině.

 Šárka Němcová

Jedeme do Dinopartku. Nebavila mě cesta, Jakub Loveček pořád otravuje. V Dinoparku jsme se schovávali do vajíček dinosaurů. Líbilo se mi tam úplně všechno.

 Zeno Veškrna

Líbilo se mi, jak dinosauři řvali. Koupili jsme si cukrovou vatu a zlaté mince. Dívali jsme se na 3 D kino. Moc se mi tam líbilo.

 Jakub Křivánek


Vstup do fotogalerie

Takže:

Sraz v 7:50 (pro některé dřív) na zastávce, sebou 2 zavazadla, stan a spacák. Tak zněly základní informace o našem dvoudenním výletě. 27 žáků, z 9.B a 7.A, +3 bývalé věrné žákyně(Mája, Bohda a já), p. uč. Krivjanský a jeho věrný doprovod Kuba Falešník se vydali na vodácký kurz. Autobus nás dopravil až do Dolních Kounic, kde jsme čekali na hlavního intstruktora Vladana Kondiolku ze SVČ Pohořelice.

Mezitím jsme někteří z nás, hlavně já, vyděšeně koukali na ,,malý“ splav. Pan učitel si samozřejmě neodpustil vyděsit nás tvrzením, že ho hned „hópnem“!

Poté, co Vladan přišel, jsme popadli zavazadla a přesunuli se o 100 metrů dál proti proudu. Tam už další tři instruktoři Jarin, Pavel a Mirek nafukovali lodě. Než všechny nafoukli, rozdali jsme si pádla, vesty a přilby a absolvovali menší kurz základních vodáckých dovedností.

Základní pokyny byly: pádlování dozadu (kontra) a pádlování dopředu. Po rozdělení nás všech na háčky (příď lodi) a zadáky (záď lodi) jsme se těšili na vodu. Nejdříve instruktoři v čele s Vladanem a p. uč. Krivjanským učili zadáky už na vodě. Poté byli zaučeni i háčci. A mohlo se trénovat ve dvojicích. Moje ,,šikovnost“ zavinila, že jsme se točili furt dokola. Pak proběhla výměna s mým teď už zadákem Majou a už mi to jako háčkovi šlo líp.

První zastávka následovala hned za chvíli po vyplutí, kdy nám již zmíněný ,,splávek“ překážel v cestě. Lodě jsme museli přenést po souši. Pochopitelně. Jenže instruktoři pak vymysleli, že lodě pošlou napřed. Naše loď, spolu s naloděným Mirkem, uplavala o 100 metrů dál než měla. S Májou jsme vypluli jako poslední.

Další zastávka byla asi po hodině a to svačinová. Pár lidí z nás nemohlo vstát. Ono klečení takovou dobu nemůže být bez potíží. Posilněni jsme opět vypluli. Všimli jsme si, že naše loď uchází. Našli jsme dvě díry, které nám instruktoři ochotně zalepili. Po cestě jsme potkali řadu překážek. Ať už větve, obrhaluze sahající do půlky řeky,celé kmeny, tak i splavy. Při jednom takovém se cvakl i p. Krivjanský s Kubou. Kuba totiž jako háček trošku zazmatkoval. Inu, i mistr tesař… Ale čochtanů bylo ještě víc. Taky jsme potkali strom přes řeku, jenž jsme skrčení museli podplout.

Do kempu ve Cvrčovicích jsme dopluli asi po 16 ujetých kilometrech. Rozdělali jsme si stany a převlíkli se do suchého. K večeři se podával bramborový guláš. Samozřejmě p. Krivjanský si ho nemohl vynachválit (vymlouval se, že na vodě vyhládne). Jarin vymyslel super společenské hry. Večerka byla ohlášená na 12. Je jasné že mnoho žáků ve 12 spát nešlo =).

Po vydařeném večeru a chladné noci byl budíček v 8 hodin. Někteří nemohli dospat a vstali dřív. Ke snídani byly párky. Potom jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna se učila s Vladanem číst z kilometrovníku a druhá s Jarinem používat házečku. Po prohození skupin se začalo balit a naloďovat. Učili jsme se jak lépe pádlovat, zastavit a přirazit proti proudu.

Když měli všichni odzkoušeno, vyplulo se do asi 3km vzdálených Pohořelic na obídek. Tam bylo hodně zajímavé přiražení ke břehu. Svah hodně prudkej a všude kopřivy, do kterých jsem spadla obličejem =)! Lodě jsme museli vytáhnout na břeh, což taky nebylo lehké. Po obídku, měli jsme smažák s hranolkama v hospodě u Vavříků, jsme vypluli směr Ivaň. Cesta utekla rychleji než první den a asi po 4 km jsme byli na místě. Byla by nuda, kdybychom nepotkali opět nějakou tu překážku. Zase si nějakej bezohlednej strom lehl přes celou šířku řeky. Pluli jsme pomalu a pomocí pár ochotných deváťáků jsme ho překonali. Peťa Panák to obětavě schytal čochtanem. Háčci si na strom museli stoupnout a zadáci se pevně držet lodě =) V Ivani jsme loďky umyli a čekali na odvoz. Abych nezapomněla: byla i fotečka =)

PS.: Mně osobně se nejvíc líbilo přirážení ke břehu, které bylo jako z filmu Rychle a zběsile, kdy jsme bokem naráželi do ostatních =). Slova: „DĚLEJ! PÁDLUJ, ZADÁK KONTRA-HÁČEK ZABER!“ mi zní až do teď v uších =)

Od této doby se zmíněné třídy už nedělí na holky a kluky, kamoše a nekamoše, šprty a salámisty,... ale na háčky a zadáky. Absolvovali výlet, na který se nezapomíná a na vodě už příště budou ostřílenými starými vydrami.

Chci moc poděkovat panu učiteli Krivjanskému, který krásně zorganizoval tento výlet a měl s námi trpělivost. Potom samozřejmě Vladanovi a jeho třem instruktorům za úžasný zážitek a ochotu pomoci a poradit. A i vám všem, že jste drželi při sobě a bylo jedno jestli jste sedmáci nebo deváťáci, že jste byli neuvěřitelně ukáznění a vůbec super. Děkuju za sebe i za všechny.


  Vaše vždy věrná žákyně Iva Snopková alias Snopy

Vstup do fotogalerie

Žáci třetí třídy se zúčastnili plaveckých závodů v Hustopečích. Z 36 chlapců se umístil J. Sikora na 8. místě a P. Sláma na 10. místě. Ze 33 děvčat se umístila M. Kalianková na 15. místě a M. Marxová na 19. místě. Tito žáci plavali také štafetový závod. Z 18 škol si vyplavali krásné 5. místo. Děkujeme jim za pěknou reprezentaci školy.

 Renata Stašová

Vstup do fotogalerie

17.května se v družinách uskutečnil matematický den. Tento den jsme prožili ve znamení her, soutěží, úkolů, rébusů, při kterých si mohly děti procvičovat své logické myšlení a matematické schopnosti. Nejdříve se některé děti bály, že neumí počítat a matematiku moc nemají rády, ale na konci dne usoudily (se sladkou odměnou v ruce), že den byl super a nemusely se ničeho bát :-)

 Eliška Macajová

Loga Vstup do fotogalerie

Částečně z peněz projektu "Já na to mám" a částečně z rozpočtu školy se povedlo velmi pěkně zmodernizovat učebnu angličtiny...

 

Vstup do fotogalerie

Ve středu 5. 5. se zúčastnila děvčata 7. tříd turnaje v přehazované v Mikulově. Zúčastnily se pouze mikulovské školy – gymnázium, Valtická a Hraničářů. Naše děvčata (na fotkách) předvedla velmi dobrý a bojovný výkon. Školu Valtická porazila, se ZŠ Hraničářů prohrála těsně 1 set. I když prohrála s gymnáziem, své soupeřky pěkně potrápila. Děvčatům blahopřejeme a děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy.

 Katka Smíšková

Vstup do fotogalerie

Ve středu 12.5.2010 se družstvo osmáků ve složení Terezie Gígelová, Marie Lukešová, Renáta Pitáková, Martin Tureček a Lucie Zabloudilová zúčastnilo vědomostní dějepisné soutěže na téma " Napoleon a dějiny 19. století", která proběhla na mikulovském zámku. Soutěžit do Mikulova přijela i družstva z gymnázia Mikulov, gymnázia Znojmo a ZŠ Drasenhofen.

Soutěž se skládala ze dvou kol: vědomostního kvízu a poznávací části, ve které žáci poznávali různé stavební slohy,mince z dob Napoleona, poznávali vojáky napoleonských bitev a skládali puzzle. Za každou správnou odpověď získalo družstvo jeden dukát, za nejrychlejší odpověď dukáty dva.

Naše družstvo nakonec získalo 46 dukátů a vyhrálo. Přivezli jsme pohár a zlatou medaili. Děkuji naší pětici za výborný výkon, za reprezentaci školy a blahopřeji jim k prvnímu místu. Soňa Zabloudilová

Soňa Zabloudilová

Loga Vstup do fotogalerie

Cílem týdenního projektu - Sousední státy ČR – bylo seznámit žáky pátého ročníku blíže se životem lidí našich sousedních států, s jejich kulturou, řečí, historií, památkami, zvyky. Žáci byli vedeni k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.

V pondělí se zúčastnili besedy o Polsku, ve skupinách tvořili koláže k jednotlivým zemím. V úterý proběhl den k Polsku, ve středu o Slovensku, čtvrtek patřil Rakousku – zde došlo dokonce ke zhotovení rakouské pochoutky Sachrova dortu, pátek byl věnován Německu.

V úterý 11.5.2010, po proběhnutí projektového týdne, žáci vyplňovali výstupní znalostní test. Tato zpětná vazba ukázala i samotným dětem, jakou mají paměť, pozornost, schopnost vyhledávat, rozlišit to podstatné v textu, umění přečíst si otázku a stručně a výstižně formulovat odpověď - vše důležité pro obstání v konkurenci v budoucím životě.

Poděkování patří všem asistentům, kteří si pro děti připravili poučné a zábavné úkoly a také žákům, kteří se podle svých schopností do projektu zapojili.

Hedvika Škrabalová

Loga Vstup do fotogalerie

V týdnu od 3. - 7.5.2010 proběhl na naší škole další projektový týden "Já na to mám", v šestém ročníku věnovaný starověkému Řecku a nově starověkému Římu.

Žáci se opět rozdělili libovolně do skupinek, opět plnili úkoly na pracovních listech ze všech hlavních předmětů, z pracovních listů pak vznikl katalog jejich cestovní kanceláře, která nabízí zájezdy právě do Řecka. Další úkoly plnili při plaveckém výcviku v bazénu v Hrušovanech n.J. Letos opět žáci ve skupinkách pracovali samostatně, sami si mezi sebou rozdělili úkoly a dozorující učitel byl pouze poradním orgánem. Mohli využívat učebnice, encyklopedie, internet, slovníky.

Každá skupinka vyrobila masku řeckého divadla, v rámci výtvarné výchovy vyrobily žáci dvě makety řeckého amfiteátru a maketu Kolossea - nejznámnější gladiátorské arény.

Nově bylo letos zařazeno drátkování a pletení z pedigu, obě tyto umělecké disciplíny žáky velmi zaujaly. V pondělí a ve čtvrtek nám celé dopoledne věnovala paní Jana Grulichová, která velmi trpělivě vysvětlovala pracovní postupy a pod jejím vedením vznikaly opravdu nádherné výtvory. Jsou vystaveny ve vestibulu v prvním patře ZŠ.

Další novinkou byla příprava řeckého salátu - ve školní cvičné kuchyni. Všechny kuchtíky musím pochválit, jejich výtvory byly velmi chutné.

V úterý proběhla beseda o současném Římu, kterou připravily Marie Bártová a Christina Sulz - žákyně 6.A, které se zúčastnily o jarních prázdninách zájezdu do Florencie a Říma.

Projektový týden vyvrcholil v pátek, kdy proběhly poslední úpravy a dokončovací práce na katalozích a poté prezentace práce všech skupinek.

Celkově tento týden hodnotím kladně, žáci byli zaujati všemi úkoly, které měli vypracovat a až na výjimky je plnili velmi svědomitě.

Soňa Zabloudilová, garant 6. ročníku

Loga Vstup do fotogalerie

JAK SE ŽIJE V EVROPSKÉ UNII

to byl hlavní úkol žáků a žákyň sedmých tříd v projektovém týdnu. Jeden z dílčích úkolů zněl – po celý týden si o své práci veďte deníček. No a protože jsem zahajovala projektový týden úvodním zápisem ze „svého“ deníčku, tak se mě sedmáci ptali, zda-li si budou moci někdy přečíst můj deníček celý. Jak bych jim to mohla odepřít! Takže tady je (a nejen pro sedmáky).

Můj milý deníčku,
tak jsme se konečně dočkali! Projektový týden je tu! Musím se ti svěřit, že mám trochu obavy, jak to všechno dopadne. Komplikace totiž trochu začali už v dubnu, kdy sedmáci měli vytvořit skupinky. Jenže - ten se nebaví s tím a ta zase s tou….nakonec skupinky máme, nevíme, jestli ke spokojenosti všech, ale snad se nebudou moc hádat a budou všichni spolupracovat…. Ale to ještě nic nebylo. Mnohem horší to bylo s úkolem číslo dvě, kdy mi vedoucí skupin měli nahlásit, s kým budou dělat o životě v EU rozhovor. Většina skupin nikoho neměla, takže jsme museli trošku pozměnit zadání úkolů…ale to nevadí! Říká se, konec dobrý – všechno dobré, tak budeme doufat! Zatím čauky, budu pokračovat 3. května, kdy ti svěřím, jaký byl ten první, projektový den.

Pondělí 3. 5. 2010
Žáci a žákyně se rozdělili do pracovních čtyřčlenných skupin a seznámila jsem je s úkoly, které budou plnit po celý týden (někteří nedávali po ránu moc pozor a tak skoro celý den nevěděli, co dělat… a já jsem byla jak přeskakující, stará gramodeska, opakovala jsem jim to pořád dokola…). Dala jsem jim několik prací žáků z loňského roku jako názorný vzor a seznámila je s pondělním programem. Poté jsme absolvovali první besedu: „Jak se žije v Polsku“ v jazykové učebně angličtiny. S žáky a žákyněmi besedovali manželé Eva (bývalá žákyně školy a, jak mnohé šikovné holky poznaly, moje sestra) a Jan Zamojští, vysokoškolští učitelé z Poznaně. V průběhu besedy byli žáci a žákyně pozorní, položili několik otázek, závěr besedy si „osladili“ typickými polskými bonbony „Krówki“ (slovo „děkuji“ jsem mockrát neslyšela!). Pak jsme přesunuli do pracovny výtvarné výchovy a pustili se do výroby zjednodušených karnevalových masek, které jsou typickým upomínkovým předmětem v Itálii. Paní učitelka Kneeová vysvětlila postup: na nafukovací balónek přikládat sádrový obvaz a vytvořit základ masky, který se do druhého dne nechal zatvrdnout. Byli trochu špinaví, ale evidentně se pobavili. Ve zbývajícím čase řešili ve skupinách zadané úkoly (na konci dne už snad všichni pochopili, co dělat – hurá!) a psali deníček. Když už si milí sedmáci užívali volného odpoledne, zasedla jsem do počítačové pracovny a mrkla jsem na jejich výtvory, pár skupin nemělo zatím nic.

Úterý 4. 5. 2010
Klasika – ráno seznámit s úterním programem, jednotlivým skupinám jsem řekla připomínky k plněným úkolům na pc. Následovala druhá beseda: Jak se žije ve Francii“, opět v příjemném prostředí jazykové učebny aj. Mezi žáky a žákyně přišla se svou prezentací paní Silvia Hupková, která v současnosti žije v Drnholci, ale žila delší dobu ve Francii a opět se tam se svou rodinou vrací. Chování žáků a žákyň bylo v normě, beseda zajímavá. V další části dne dodělali v pracovně výtvarné výchovy karnevalové masky – malba, lepení peříček a skleněných ozdob (některým se moc nedařilo…, ozdoby všude jinde, jen ne na maskách), ale nakonec všechny masky vypadaly moc pěkně. Současně někteří členové skupin pokračovali na plnění úkolů v počítačové učebně. A pak to přišlo! Před polednem nějaký „vtipálek“, co nemá rád buď učitele, žáky nebo školu, vymazal sedmákům všechny uložené soubory (někdo z 6., 7. nebo 9. ročníku), což bylo velmi nepříjemné zjištění a vyvolalo to ztrátu důvěry mezi žáky a žákyněmi školy, ale i mezi žáky a učiteli. Je to velice smutné, že si nemůžeme důvěřovat. Proto příští rok, bohužel, budu muset učinit opatření, aby se něco podobného nemohlo opakovat. Bylo mi moc líto sedmáků - dvoudenní práce pryč a budou to muset dělat znovu. V poslední hodině jsme ještě udělali malou tečku za Francií, podívali jsme se na krátký film o mladém Napoleonovi, který kdysi brázdil se svým vojskem naše okolí. Odpoledne nemám co kontrolovat a jen s obavami sleduji vývoj počasí, protože zítra máme různé činnosti venku a má pršet! Uvidíme ráno, to je přece moudřejší večera.

Středa 5. 5. 2010
Hurá, ráno neprší! Chybí nám 8 dívek, které reprezentují školu v přehazované v Mikulově, naštěstí v každé skupině někdo zůstal a stanovený program mohl být naplněn. Den byl zahájen hlášením ve školním rozhlase – „poděkováním“ vtipálkovi, který zničil dvoudenní práci sedmáků. Nejdříve jsme rozebrali vzniklou, smutnou, v životě, bohužel, možnou situaci (např. krádež dokladů) a domluvili jsme se, že začneme dělat úkoly na pc ještě jednou od začátku. Ale nejdřív se žáci a žákyně vydali na Náměstí v Drnholci a provedli mezi občany krátkou anketu o EU. Odpovědi si zapisovali do tabulek, protože tyto údaje měli v pátek statisticky zpracovat. I přes to, že byli poučeni o slušném chování, někteří jedinci se neubránili slangovým výrazům, což znehodnotilo dobrý dojem, kterým většina skupin na veřejnosti působila. Po návratu absolvovali třetí besedu: „Jak se žije na Slovensku“, kterou si připravil pan Hupka, který bydlel několik let v Drnholci a nyní žije opět na Slovensku, je to bývalý středoškolský učitel, nyní důchodce. V průběhu besedy bylo chování o poznání horší než v pondělí a úterý, možná to způsobila ranní procházka. Následoval program na školním hřišti, kde žáky a žákyně seznámil pan učitel Pichanič s nejoblíbenější francouzskou hrou – petanque (petang), kterou si hned zahráli. Bohužel, bylo zataženo, chladno a tak po hodince hry se žáci přesunuli buď do tělocvičny (uvolnit nahromaděnou energii) nebo do počítačové učebny – znovu plnit úkoly od bodu nula. Dnes odpoledne už mám, naštěstí, co kontrolovat.

Čtvrtek 6. 5. 2010
Ráno pod mrakem, občas déšť, ale dnešní den jsme byli v prostorách školy, takže nevadí. Vracím se ke klasickému rannímu programu:skupinám jsem sdělila připomínky k „počítačovým“ úkolům, na kterých budou pokračovat v průběhu předposledního dne. Nejdřív se ale uskutečnila poslední beseda: „Jak se žije v Itálii“, kterou si připravily žákyně, které se zúčastnily poznávacího zájezdu do Florencie, Říma a Vatikánu. Určitě měly hodně zážitků, ale prezentovat je moc neuměly. Omezily se na základní informace o Itálii a navštívených památkách, které přečetly. Ostatní „zajímavosti“ jsme z nich tahaly pomocnými otázkami. Škoda, že se nepřišly poradit v předchozích dnech, já i ostatní učitelé jsme jim byli k dispozici. Poté žáci a žákyně zhlédli film „Koloseum“ o životě jednoho z gladiátorů a ten je fakt bavil! Mezitím v učebně výtvarné výchovy připravila vše potřebné na barvení hedvábných šátků (něco „malého“ ze světa italské a francouzské módy) paní Mrenicová, bývalá paní učitelka výtvarné výchovy na naší škole, nyní v důchodu. A pak už jen vysvětlovala, ukazovala, pomáhala. Žáky i žákyně práce bavila, nikdo (ani kluci!) se žehličkou nepopálil a šátky se všem povedly. Souběžně pokračovali na plnění úkolů v počítačové učebně nebo ve třídách. Na závěr dne následovalo společné focení skupin s výrobky – maskami a šátky – na první stranu jejich složek. Ale zase nepříjemná zkušenost, jeden šátek zmizel, takže ze zmaření něčí práce (úterý) se moc nepoučili. Opět smutná tečka za vcelku příjemným, projektovým dnem. Musela jsem to jít domů „rozdýchat“ (odpoledne ve škole nešel elektrický proud) a navečer zpět do naší školičky – pročíst práce na pc a hlavně vytisknout úvodní stranu projektu pro každou skupinu.

Pátek 7. 5. 2010
Ráno proběhlo beze změny – připomínky, rady (mnohdy nevyslyšené) k počítačovým úkolům. A pak jsem si „odběhla“ zkoušet deváťáky z angličtiny, ale moc dobře vím, co jste dělali vy: v první části dne jste zpracovávali statisticky středeční anketu za vydatné pomoci paní učitelky Mančíkové a zjistili jste, že vypracovat statistiku je celkem nesnadný úkol, zvlášť když se musí hledat chyby... a taky to trvá dlouho. Nakonec jste to ale zvládli. Souběžně další členové skupin řešili osmisměrku a kviz – moc lehké (ale i tady se chybičky vloudily). No a potom už jsme čas strávili opět spolu na počítačích, kde jste odstraňovali sdělené chyby ve svých pracích a chystali je k tisku. Někteří končili opravdu za pět minut dvanáct, ale stihli to. Závěr posledního projektového dne patřil jednotlivým skupinám, které prezentovali svou práci, měli ostatním sdělit, co se jim povedlo a co nepovedlo, co se jim líbilo a nelíbilo a jak se jim pracovalo ve skupinách – hodnocení a sebehodnocení projektu. Toto byl asi nejtěžší úkol a nedopadl dobře. I když žáci a žákyně měli dostatek času na přípravu, jejich ústní projev byl velmi jednoduchý, omezil se jen na stručné odpovědi na kladené otázky, skupiny nedokázaly ostatní svým projevem zaujmout. Ale i přesto jsem všem za jejich celotýdenní práci poděkovala a odměnila sladkostí. Sedmáci byli možná rádi, že už je projektový týden za nimi, mě čekalo to „nejtěžší“ – pěkně v klidu vyhodnotit práci jednotlivých skupin a zhodnotit z mého pohledu daný projekt. A to ti, milý deníčku, taky ještě svěřím.

O několik dnů později
Můj milý deníčku, uf, přečteno, zhodnoceno, vystaveno. Když se tak dívám s odstupem na práci sedmáků, tak to nakonec není tak špatné, jak se v pátek při prezentaci zdálo. Karnevalové masky jsou moc pěkné a už zdobí schodiště školy, hedvábné šátky nádherné (sedmáky bavilo úplně nejvíc) a poslouží jako upomínkové předměty pro potřeby školy, složky skupin hýří barvami, ale nezanedbatelný je i obsah (velké plus – umí si vyhledat spoustu informací z internetu, stáhnout obrázky, pěkně graficky upravit, malé minus – někteří žíci informace neumí moc třídit a řídí se heslem:čím víc toho zkopíruji, tím lépe, ale opak je pravdou). Tyto materiály si všichni mohou prohlédnout na nástěnce u jazykové učebny angličtiny. Tak, můj milý deníčku, pomalu tě bude pro letošní rok zavírat, ale ještě musím poděkovat žákům a žákyním sedmých tříd za splnění všech úkolů, které jsem si pro ně vymyslela a můžu jen doufat, že se jim týden taky líbil (ve svých deníčcích se tedy moc nesvěřovali), něco nového se naučili, z různých špatných příhod se poučili a že se jim bude dařit i v příštích, projektových týdnech.

P.S. Deníčku, za rok ahoj!.

 Jana Kalandrová, garant 7. ročníku

Loga Vstup do fotogalerie

Ve dnech 3. – 7. 5. 2010 proběhla jarní část projektu, která navázala na část podzimní. Žáci navštívili 8 podniků v blízkém okolí. Na exkurzích se kromě prohlídky a výkladu průvodce žáci ptali na věci, které měli doplnit do připravených dotazníků. Ve škole pak skupinky žáků zpacovávaly údaje do reportáží, doplnily je fotodokumenty. Na své budoucí povolání se připravovali i tím, že zkoušeli vyplnit přihlášky na své budoucí školy. Na závěr týdne žáci své práce prezentovali – úspěšněji než na podzim. Největším přínosem pro žáky byla návštěva na Úřadu práce v Břeclavi 11. 5. Žákům se dostalo individuálního poradenství, výsledky testů jim nastínily, na která povolání by se podle zájmů a předpokladů hodili. Seznámili se rovněž s náplní práce na úřadě, dostali užitečné rady do života.

Celý projektový týden byl pro žáky velkým přínosem – nahlédli na různá pracoviště, seznámili se blíže s některými profesemi, získali odborné rady – co dál, učili se pracovat v týmu. Žáci i učitelé hodnotí celý průběh kladně.

Katka Smíšková

Loga Vstup do fotogalerie

Cílem absolventského týdne v 9. ročnících bylo připravit žáky do života na zátěžové situace u zkoušek a pohovorů, které je v budoucnosti čekají jednak před komisemi zkoušejících pedagogů na různých typech škol, jednak při pohovorech při konkurzním řízení při přijímání do zaměstnání.

Na začátku týdne byli žáci seznámeni s průběhem projektového týdne, byli informováni o průběhu absolventské zkoušky z povinných předmětů: matematika, český jazyk, cizí (anglický, německý) jazyk, dále si žáci zvolili jeden nepovinný předmět z okruhu všech naukových předmětů, z výchov a z praktických oborů, s jejichž základy se během školní docházky rovněž seznámili.

Asistenti = učitelé vypracovali pro žáky tematické okruhy, doporučili studijní literaturu a po dobu projektového týdne poskytovali potřebné konzultace, žáci měli přístup k informacím na internetu v počítačové učebně.

Všichni žáci si vypracovali svůj osobní studijní plán, vymezili místo, kde se budou který den učit (třída, počítačová učebny, odborné učebny, videoučebna, školní jídelna, venkovní prostor v areálu školy – možnost pobývat venku letos znepříjemnilo deštivé počasí). Součástí týdne byly rovněž exkurze v rámci výtvarné výchovy – mikulovské galerie a památky - a oboru tesař – Stolařství Bursík Dobré Pole.

Denně proběhlo průběžné hodnocení práce, které žáci a žákyně vypracovali na připravený tiskopis, a byla provedena i namátková kontrola splnění úkolů, které si jednotlivci na daný den vytýčili.

Každý si ověřil své vlastnosti – poctivost, systematičnost, vůli, spolehlivost, pracovitost, schopnost spolupráce, smysl pro povinnost, samostatnost, vlastní rozhodování, reakci při obtížných situacích, vlastní rozvoj myšlení, sebehodnocení. Denní hodnocení ukázalo, že část žáků je schopna samostatné práce, část žáků částečně a někteří bez dohledu a pomoci nejsou schopni pracovat.

Absolventské zkoušky, které proběhly ve čtvrtek 6. 5. 2010 – volitelné předměty – a v pátek 7. 5. 2010 – povinné předměty - tuto skutečnost potvrdily. Klasifikace byla většinou na podobné úrovni, které žáci běžně dosahují v průběhu školního roku. U některých se projevila zvýšená nervozita a obavy ze zkoušení, všichni přistupovali ke zkouškám odpovědně.

Jitka Radkovičová

Copyright © 2003 - 2018 ZŠ a MŠ Drnholec | Webmaster yago | Powered by Joomla!
Download Joomla Templates

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.